Příloha C: On-line chat s Oldřichem Karáskem (iDnes.cz, 2000)
zdroj: http://zpravy.idnes.cz/odpovedi.asp?t=Karasek


OTÁZKA: ( tečka ) Jaké fotografie si nejvíce ceníte?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:11 ) Svoji tvorbu rozděluji na tři období nejstarší - černobílé, ze kterého si nejvíce vážím snímku "Noční Praha s měsícem". Z doby fotografování slavných osobností by to byly fotografie s Johnem Lennonem a z mého třetího období, cestovatelského, je to snímek "Přistávající obří letadlo v ulicích Hong Kongu".

OTÁZKA: ( Mr. R. ) Prý jste měl konflikt s B.B., co si pod tím mám představit?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:19 ) Říkám, že jsem nebyl paparazzi, i když si to všichni myslí. Podle mého paparazzi překračují zákony, lezou přes ploty, nechají se i zavírat do vězení, nic z toho jsem já nedělal. V Londýně se tenkrát tomu říkalo společenská fotografie. Slavné osobnosti jsem "získával" většinou při premiérách, tiskovkách, svatbách, oficiálních příležitostech. B.B. přijela do Londýna oficiálně při příjezdu uspořádala tiskovou konferenci v hotelu, představila svého nového milence a prohlásila, že přijela do Londýna k předvánočním nákupům, speciálně pro milence Patrika koupit mu košili vyšívanou zlatem od mistra Fishe (mimochodem v té době u něj nakupoval i Karel Gott). Po tiskové konferenci vyšli milenci na tento nákup, tak jsem je samozřejmě následoval. U mistra Fishe mě zajímalo především co fotografování BB říká personál obchodu a také Patrik, který byl o hlavu větší než já. Pravda je, že BB se mračila. Bylo nás tam fotografů asi pět. Ještě jsem udělal pár snímků před obchodem a Patrik byl velice spokojený a když jsme jim vadili při přecházení ulice, lehkým backhandíkem mě odstrčila aparát a vrčela, ale měl jsem dojem, že to patřilo spíše Patrikovi, který se při fotografování nafukoval jako krocan. Posuďte sami, jesli jsem narušil jejich soukromí.

OTÁZKA: ( zvědavý ) Co říkáte na smrt princezny Diany? Mohli za to paparazzi?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:21 ) Nejdříve to tak vypadalo, ale čím více se o tom psalo, tak jsem o tom začal pochybovat. Tento svět sleduji již jenom jako čtenář.

OTÁZKA: ( puntík ) Jak jste se dostal k focení známých lidí?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:24 ) Na Bratislavské lyře jsem se seznámil s italským novinářem, který pracoval v Londýně pro italský tisk na tomto poli. Pozval mě na krátkou praxi do Londýna, kterou jsem naplánoval v rámci dovolené na příští rok. V prvních dnech mého pobytu přišel srpen 1968 a z mé třítýdenní dovolené byl rok. Tento druh fotografie jsem nikdy předtím nedělal a věděl jsem, že po skončení tohoto krátkého období v tom nebudu nikdy pokračovat. Jako dočasné dobrodružství to bylo velice zajímavé.

OTÁZKA: ( houba ) Lady Dianu fotografové nakonec uštvali. Souhlasíte se mnou?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:24 ) Již jsem odpovídal. Nemám detailnější informace.

OTÁZKA: ( Pavel ) Dobrý den. Myslíte, že se hvězdný systém dnešního Hollywoodu liší od kultu hvězd šedesátých let, jako byla právě BB?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:25 ) Myslím si, že dříve nám fandům ty hvězdy vydřžely déle.

OTÁZKA: ( petr ) Líbila se vám BB?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:25 ) V šedesátých letech velmi.

OTÁZKA: ( Honza ) Fotografoval jste prominenty tohohle světa, co jste musel podniknout pro to, abyste získal zajímvé fotky?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:26 ) Již jsem odpovídal. Viz dotaz konflikt s BB.

OTÁZKA: ( Pavel ) Má podle vás reportážní fotografie budoucnost?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:28 ) Já doufám, že má. Dokonce doufám, že budou stále vycházet noviny v tištěné formě a v nich budou reportážní fotografie na těch prvních stránkách. Připouštím, že budou pořizovány jinou technikou, ale ten vrcholný okamžik děje se bude muset vždycky zastavit.

OTÁZKA: ( Tom ) Dá se vyfotit opravdu každý tak, aby na obrázku vypadal hezky? Například já nejsem moc fotogenický...

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:30 ) Když já někoho fotografuji, tak mám vždycky pocit, že tam hezčí než ve skutečnosti je. Překvapuje mě, že on si to většinou nemyslí, tak jako když někdo fotografuje mě, tak já si to taky nemyslím.

OTÁZKA: ( Jarda ) Užil jste si také trochu legrace, nebo to jsou vždycky jen nervy.

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:31 ) Já bych řekl, že je v tom přímá úměra, že čím větší nervy při vlastním výkonu, tím větší legrace mezi tím a potom.

OTÁZKA: ( Honza ) Kterou zemi považujete za nejnebezpečnější a proč?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:47 ) Země podle nebezpečnosti rozděluji na několik kategorií: 1. kategorie - země, kde se bojím od rána do večera 2. kategorie - země, kde se bojím jenom po tmě. 3. kategorie - země, kde mám pocit, že se lidé bojí mě. ad 1. vévodí brazilská velkoměsta Rio a Sao Paulo, tam mě přepadli, a normálně se přepadává za bílého dne a na nejrušnějších ulicích. V ostatních zemích se přepadává jedině na osamělých a temných místech. V brazilských městech vás každý při příjezdu poučí, jak se máte chovat až budete přepaden (o tom nikdo nepochybuje), čili: nesmíte se dívat při přepadení do tváře, ale na zem, musíte mít vždy přiléhavý oděv, nejlépe leggines, musíte mít sandály a nesmíte mít ponožky. To vše proto, aby bylo na první pohled vidět, že nemáte u sebe peněženku. Já jsem byl přepaden poprvé na nejrušnější ulici Ria (na Václaváku), když mě hbitý atlet utrhl kapsu i s košilí a peníze, které v kapsičce košile nosím kvůli lehkému přepadení špatně uchopil a peníze vylétly do vzduchu a snášely se jako ve filmu Miliónová bankovka. Chlapec byl tak rychlý, že sem vůbec nepoznal, kdo ty peníze sbírá, jesli to jsou komplici nebo chodci. Druhé přepadení bylo již na ostro, gangsteři měli pistole a vyžadovali vše tzn. fotoaparáty a vše co jsem u sebe měl, bylo to ve 4 hodiny odpoledne v prostředí, které bych přirovnal Kulaťáku v Dejvicích. Lidi jenom zpomalili chůzi, jelikož jsem věděl, že se gangsterům nesmím dívat do očí, díval jsem se na kolem jdoucí davy a ti jenom kroutili hlavama. Vyhledal jsem policii, ale ti mě ujistili, že druhý den budou mé foťáky v Paraguaji. ad 2. To jsou všechny země, které jsou asi tak nebezpečné jako Praha, prostě většina. ad 3. To jsou ty krásné země, jako třeba Nový Zéland, Tichomoří, Austrálie, sever Evropy, kde postava mého vzezření, když se neočekáváně objeví, vyvolá strach či chvilkové překvapení.

OTÁZKA: ( Pavel ) Fotografoval jste na pohřbu Lindy McCartneyové?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:48 ) Ne, od konce roku 1969 se společenské fotografii nevěnuji. Smrt Lindy se mě velice dotkla, obzvláště proto, že jsem fotografoval její svatbu.

OTÁZKA: ( Tonda ) Popravdě, nepřipadá te si někdy trochu jako hyena. Myslí te si, že hvězdy nemají právo na soukromí?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 12:55 ) Když to mám říct stručně, mnohé hvězdy s publicitou žijí a umírají. Zažil jsem situace, kdy hvězda, která byla v zapomnění udělala všechno a to všechno!, aby se o ní psalo. Pamatuji se, že Frank Sinatra když měl pocit, že se o něm málo píše, vjel autem do hotelu v Las Vegas až do bazénu. Hvězdám většinou publicitě pomáhají několikanásobné svatby a rozvody. To všechno obecně. Připouštím, že jsou situace, kdy se novináři chovají jako hyeny, ale obecně si myslím, že jde o velice užitečnou symbiózu.

OTÁZKA: ( Karolina ) dobry den, mel jste moznost setkat se s nekym-koho jste fotil- i osobne, treba ve spolecnosti? Pokud ano, tak s kym a jake jste mel dojmy.Dekuji

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:03 ) Velmi si cením setkání a rozhovorů s Paul Mc Cartneyem a Ringo Starrem s jeho manželkou. Paul je jak znám velice seriózní muž a debata s ním se týkala posrpnových událostí u nás. Setkal jsem se s nimi při příležitosti, kdy rozvedená Cynthia Lennon se zasnoubila s italským playboyem. Díky mému italskému kolegovi jsme byli na toto párty pozváni. Ringa jsem se zeptal, jesli je pravda, to co psali tenkrát v našem tisku, že svému prvorozenému synovi dal jméno Zak proto, že v češtině to znamená pupil, potvrdil mně to co jsem si myslel, že o češtině nemá nejmenší ponětí, ale jestliže jsou v našem jazyce takhle hezká slova, požádal mě před všemi, abych vyslovoval hezká česká slova, že očekávají dalšího potomka, a že by o nějaké netradiční jméno měli zájem. Začal jsem slovy jako: maminka, motýl, kytička, mír a pořád jenom všichni kroutili hlavou až když jsem řekl slovo škola, protáhli to ó a moc se jim to líbilo. Dokonce i pani Starrová řekla, že o tom bude vážně uvažovat. Sledoval jsem potom, jesli se tak skutečně stalo, ale musím přiznat, že nestalo.

OTÁZKA: ( monika ) Jakým fotoaparátem fotíte ? Editujete fotky v počítači, nebo jste v tomto směru "klasik" ? Existuje něco jako digitální zrcadlovka ? Děkuji za

ODPOVĚĎ.

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:05 ) Dříve jsem fotografoval Leicou M3. Dnes, kdy fotografuji více přírodu, města a jenom trochu lidi, fotografuji Pentaxem 6x7. Na lidi mám Canona. Digitálními aparáty zatím nefotografuji, zatím to po mně nikdo nepožadoval, ale čekám to každým dnem.

OTÁZKA: ( Alenka ) Na šedesátku vypadáte opravdu skvěle. Myslíte, že to máto z toho jaký život žijete?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:07 ) To, že amatérsky sportuji, to si myslím, že není to nejdůležitější. Důležitější se mně zdá to, že vstávám po půl deváté. Je mně vytýkáno, že v mém archivu mám málo východů slunce, ale samé západy.

OTÁZKA: ( Mr. R. ) Jmenoval jste tři fotografie, kterých si ze své tvorby nejvíce ceníte. Mohl byste je zveřejnit na internetu? Nejlépe přímo u tohoto rozhovoru na iDNES.

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:10 ) Omlouvám se, ale toto jsem podcenil, připravil jsem fotografie nejvíce z období fotografování slavných osobností a z fotografií, které byly otištěny v mé poslední knize USA českýma očima. Váš zájem mě velice těší a zítra dodám fotografie redakci, která je uveřejní.

OTÁZKA: ( Jarda ) Na Zbraslavi přepadli banku, nemáte chuť tam vyrazit?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:10 ) Rozhodně ne, jsem rád, že tuto éru mám za sebou, byla krátká, bylo mně 29 a už tenkrát jsem si připadal na to starý.

OTÁZKA: ( Jiří ) Zažil jste někdy situaci, kdy jste chtěl praštit s fotoaparátem o zem???

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:13 ) Takových situací bylo samozřejmě hodně. Tak jako jsem nikdy nepraštil raketou o kurt, ani aparátem jsem nepraštil o zem. Že se něco nepodaří, s tím vždycky počítám, i když vím, že už se tam nikdy v životě nepodívám. Vycházím z toho, že se to většinou vždycky vynahradí.

OTÁZKA: ( katka ) Dobry den, priznam se, ze jsem se s Vasi tvorbou jeste nesetkala, planujete nejakou vystavu Vasich fotek v Praze ? A co si myslite o "pronasledovani" slavnych osobnosti ? Ma se vyhovet zvrhle touze verejnosti po informacich, casto i ryze soukromych nebo byste soukrome informace nejak "cenzuroval" ?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:16 ) Malé výstavy jsem měl loni a předloni. O další výstavě zatím nevím, ale je možné, že k příležitosti vydání další knihy, nějakou udělám. O hyenismu jsme již mluvili, myslím si taky, že by taky určitá cenzura měla být, i když to slovo je dnes tak nepopulární.

OTÁZKA: ( Pepa ) Mate v Praze nejakou vystavu nebo neco chystate?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:17 )

ODPOVĚĎ viz Katka.

OTÁZKA: ( Mr. R. ) Kdyb jste vyfotil nějakou opravdu hodně bombastickou fotku (např. slavná osobnost při něčem nelegálním nebo v choulostivé situaci) a ona vyfocená osobnost by od vás chtěla negativ koupit ... prodal byste?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:32 ) Bombastická událost, kterou jsem fotografoval se udála také v Londýně v roce 1969. Po svatbě století "Onassis - Kennedyová" v Řecku odjeli novomanželé na sídlo sestřenice Jackie - Lee Radziwil u Londýna. V tu dobu nebylo z novinářského hlediska sledovanější události. Doslova války i zemětřesení šly stranou. Před sídlem čekalo několik dní desítky fotoreportérů a televizních společností, až se novomanželé ukážou. To, že se jeden a půl dne vůbec neukázali, to přičítám tomu, že chtěli ještě více zaujmout tisk (viz. symbióza mezi tiskem a hvězdami), když se ztmívalo, uviděl jsem z veřejné cesty, jak kdosi leze po domě k osvětlenému oknu. Všichni jsme si mysleli, že je to obzvláště drzý paparazzi, který chce být slavný. Jaké bylo překvapení, že to byl zloděj, který Jackie ukradl z ložnice šperky za 10tis. liber. Já jsem byl jediný fotograf, který zloděje v okně vyfotografoval a druhý den vyšlo ve všech novinách světa, že zloděj šperků byl chycen fotoaparátem Oldřicha Karáska. O tento snímek jsem však přišel, protože po složitém jednání se Scotland Yardem, mně tento snímek nebyl vydán, protože sloužil k vyšetřování. Kuriozní situace nastala druhý den, kdy zástupci tisku celého světa od mne tento snímek požadovali, nevěřili mně, že jsem snímek předal a mysleli si, že chci vyhnat cenu snímku vzhůru. Můj italský kolega v tuto chvíli omdlel a úpěl, ty mě zabiješ, ty mě zabiješ (on byl ten, který na základě tohoto snímku vyšetřování inicioval). Jeho novinářské taktice jsem se nedivil a rozuměl jsem mu. Snímek jsem dodnes nedostal, ztratil jsem veškeré kontakty, ale na základě tohoto snímku se nám podařilo udělat exkluzivní rozhovor s Onassisem v době, kdy nikdo z novinářů neměl ještě žádný posvatební snímek.

OTÁZKA: ( Jiří ) Jaké máte záliby, koníčky? Při čem si nejvíce odpočinete?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:33 ) Jelikož má práce se skládá z deseti procet fotografování a 90 % archivní práce, odpočinu si nejvíce fotografováním, tenise a lyžováním. Lyžování je jediná činnost, kdy nemám rád aparát.

OTÁZKA: ( Jiří ) Když se podíváte do svého fotoarchivu, najdete tam fotky, které by jste nafotil jinak??

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:35 ) Dnes již fotím více přírodu, města a lidi s tím, že vím, že aktuality dlouho nevydrží. Snažím se fotografovat tak, aby fotky pokud možno nestárly a šlo se na ně dívat i za X let.

OTÁZKA: ( Karel Polikersky ) dobry den pane Karasku, strasne rad (a pry dobre)amatersky fotim (cca 45 fimu/rok),proto bych se rad zeptal, co delat nebo na koho se obratit s mymi fotkami.Zabyvam se prevazne krajinami a nahodnymi situacemi.

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:39 ) Mohu odpovědět jenom povšechně, začal bych u odborných fotografických časopisů, o snímky přírody by mohli mít zájem měsíčníky, které mají rubriku "turistika". Existují agentury tzv. fotobanky, které kupují i náhodné vydařené fotografie různých autorů a prodávají je do celého světa. Ve Zlatých stránkách by agentury měly být pod heslem fotografické agentury.

OTÁZKA: ( Tomas ) Co jste rikal na letosni World Press Photo? Jakou byste vybral fotku vy?

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:45 ) Často musím konstatovat, že porotcům ve World Press Photo prostě nerozumím. I letošní vítězná fotografie, kterou jsem shlédl na titulní stránce MF Dnes se mně nezdála ničím mimořádnější než všechny ostatní fotografie, které jsme z těchto událostí vídali. Dle mého názoru porota již dlouhá léta málo dbá na fotografickou úroveň a protěžuje politickou váhu události. Konkrétně z Kosova jsem viděl mnoho lepších fotografií kolegy Šibíka aj.

OTÁZKA: ( Rostislav ) Jestli tak rychle fotite jako odpovidate , tak Vam toho asi dost uteklo. To i pitoma Bardotka Vam musela zdrhnout :-)))))))))))

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:47 ) Když jsem se rozhodoval, jestli se mám vydat cestou fotoreportéra, měl jsem vážné obavy, že při mé pomalejší povaze, jesli budu mít dost hbité pohyby. Ukázalo se však, daleko cenější je předvídání situací.

OTÁZKA: ( Milan ) Huuuu ste tam? Pomalu zacinam usinat. Asi si Vas prijdu vyfotit, takhle pomalyho cloveka sem vopravdu jeste nevidel.

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:48 ) Vážně, já měl pocit, že odpovídám jako kulomet.

OTÁZKA: ( Zita ) Tak co je!!! Nemam čas celej čekat, až dopijete kafe!!!

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:48 ) Již jsem odpověděl.

OTÁZKA: ( Zita ) Tak co je!!! Nemam čas celej čekat, až dopijete kafe!!!

ODPOVĚĎ: ( 28.02.2000 13:48 ) Již jsem odpověděl.
iDnes - únor 2000